Zkuste si představit, jak dlouhým a zajímavým vývojem prošlo lidské lože od dob našich prvních prapředků, až po současné vymoženosti jednadvacátého století. Pokud bychom se vrátili na úplný začátek, žili první lidoopi nejprve na stromech. Zde byli v relativním bezpečí před většinou predátor a kvůli nepříjemný podmínkám usnuli jen tak tvrdě, aby se v případě nenadálého ohrožení mohli rychle přesunout pryč. Když naši předci sestoupili po změně klimatu na zem a začali chodit po dvou, museli změnit systém ochrany a hledat si jiné bezpečné úkryty. Obvykle se jimi staly jeskyně, ve kterých se následně dalo i bydlet, schovávat ulovenou kořist a později třeba také rozdělávat oheň, malovat rituální malby a vyřezávat sošky.
Zde již byla jejich lůžka tvořená trávou, větvemi, listím a kožešinami, což zajišťovalo teplejší a pohodlnější spánek. Pak následuje velmi dlouhé období dějin, kdy docházelo k pomalému vývoji. Ve starověku a následně také ve středověku byly postele tvořené u chudších lidí pytli či jinými pevnými látkami vystlanými trávou a senem, což přineslo výstižný název slamník. Slamníky ležely na zemi a moc pohodlné nebyly. U bohatších lidé se již vyřezávaly postele s dřevěným rámem pokryté peřinami s peřím hospodářských zvířat. Takové ležení bylo nesmírně oblíbené, protože bylo teplé, měkoučké, voňavé a velmi příjemné.
Ani dnes se od péřových peřin zcela neupouští a kvalitní peřiny jsou považovány za hodnotné dědictví. A pak jednoho dne, relativně krátce zpátky, spatřily světlo světa první matrace. A bylo vymalováno. Matrace změnily celý systém spánku, protože kromě pohodlí začaly zajišťovat i správnou fyziologickou polohu při spánku a určitou ochranu před bakteriemi. Matrace můžeme dělit kromě materiálů a různých funkčních vrstev také dle tvrdosti. Příliš měkké matrace vhodné zcela nejsou. Tvrdá matrace 90×200 vám kromě standardní velikosti zajistí i dobrou podporu páteře a úlevu od bolestí pohybového aparátu.